Jako by to bylo včera – mi ještě dnes zní v uších. Úryvek z písničky od táboráku: „E je Eva, první žena pro hřích z ráje vyhoštěná.“ (Bob Frídl – Abeceda)

Jméno, které nosím a slýchávám jeho rozmanité variace celý svůj život. Jméno, na které jsem si dlouhá léta nemohla zvyknout. Neměla jsem jej ráda asi v žádné z jeho podob. Babička říkávala, že každé jméno je krásné, pokud se krásně vysloví. Měla pravdu. Říkávala mi „Evičko“.

Uplynulo mnoho vody a já své jméno vzala na milost. Ba dokonce jsem na něj i hrdá a cítím se s ním konečně spjatá. Někteří mě s oblibou oslovovali Efko. „Copak jsem nějaké písmeno F?“, ptala jsem se. Ba ne, ono to bylo úplně jinak. Tehdy ještě nefrčela „FOFOLA“, tenkrát jsem byla ještě malá holka. To období, kdy je člověk ještě dítě, je krásné v tom, že na něj může vzpomínat celý život. A z toho, co mi v paměti utkvělo, zůstaly úsměvy jiných dětí, když mě oslovovaly „Efko“. Úsměv a radost jsou ty nejhezčí věci v životě.

Asi tušíte, odkud vítr vane, když se podíváte na mé logo, název salónu, který je pro mne mým osobním rájem. Místem, kde jsem sama sebou a kde mohu radost a úsměvy rozdávat všem, kteří příjdou.

A proto, milé Evy, Evičky, Evulky, Evíčci, Evianky, Efky, Evči, Evinky, Evi a Evoušci, naše jméno je krásné a smyslné. Pochází z hebrejštiny (Chava), které se do češtiny dá přeložit jako Živá (život dávající).

Všechny ženy se jménem Eva, které jsem doposud potkala a zůstaly v mém srdci, jsou velmi silné, vnímavé, citlivé, krásné ženy. Umí bojovat, umí žít, prožívat a dávat lásku.

Věnováno všem Evám ♥

Vaše Efa