Nastalo období, kdy si lidé vyjadřují náklonnost. Advent. Ale také období, na které se někteří netěší. Je to čas, kdy je na všechny vyvíjen veliký tlak a stres by se dal krájet.

Kam se poděla láska? Kdo nebo co to vlastně je? Kde se skrývá? Proč nám její „nutnost“ servírují hlavně o Vánocích ze všech médií – a hlavně v materiální podobě?

Moje psí chundelatá Láska je už znovu doma z psí nemocnice. Opět utekla hrobníkovi z lopaty a zotavuje se. A proč mluvím právě o ní?

Protože je to největší bojivnice o život, jakou jsem kdy potkala. Protože to, co v životě zažila, bylo již několikrát na hranici života. Kolikrát jsem slyšela od některých lidí, že to už nezvládne, že to je určitě konec a pod. Nene, není. Ona má touhu žít a být tu s námi. A proč? Protože LÁSKA! Láska, kterou dostává a cítí je motor. Je to motor a důvod být, důvod žít. Důvod, který dává tolik síly! Samozřejmě bez perfektní péče veterinářů (díky za ně!!!), kteří se o ni starají, by to nešlo. Ale bez vůle žít a síly lásky, by ji nezachránil nikdo. Ta touha vrátit se a být s tím, koho miluje, ji vždy postaví na nohy.

Proto prosím, nejen o adventu, dávejte lásku, kterou v sobě máte, těm, které milujete. Jednou mohou být daleko a je to právě láska, co je přivede zpět k vám.

S láskou
Efa